Jak poznat běžné zapomínání od varovných signálů

Zapomenout, proč jste vešli do místnosti. Hledat mobil, který celou dobu držíte v ruce. Nevybavit si jméno člověka, kterého jste potkali minulý týden. To všechno se stává téměř každému - a samo o sobě to ještě nemusí znamenat nic vážného.

Paměť není dokonalý záznamník. Mozek neukládá všechny informace stejně silně, neustále třídí podněty, šetří energii a dává přednost tomu, co považuje za důležité. Když jste unavení, ve stresu, špatně spíte, máte hodně povinností nebo děláte několik věcí najednou, zapomínání se může zhoršit i u jinak zdravého člověka.

Na druhou stranu existují situace, kdy už nejde jen o běžné „mám toho moc“. Některé změny paměti, orientace, vyjadřování nebo úsudku mohou být signálem, že mozek potřebuje větší pozornost. Cílem tohoto článku není nikoho vyděsit. Cílem je pomoct rozlišit, co může být normální, co je dobré sledovat a kdy je rozumné poradit se s odborníkem.

Proč vlastně zapomínáte

Zapomínání není chyba systému. Je to přirozená součást fungování mozku. Kdybyste si pamatovali úplně všechno, mozek by byl zahlcený a těžko by rozlišoval, co je podstatné.

Paměť je komplikovanější, zahrnuje v sobě několik různých procesů:

• pozornost - jestli jste informaci vůbec pořádně zachytili,

• ukládání - jestli si ji mozek dokázal spojit s něčím známým,

• vybavování - jestli ji umíte ve správnou chvíli znovu najít,

• pracovní paměť - jestli udržíte v hlavě více věcí najednou,

• orientaci - jestli víte, kde jste, co děláte a co máte následovat.

Když například někam položíte klíče ve chvíli, kdy telefonujete, přemýšlíte nad prací a ještě hlídáte vařící vodu, problém nemusí být v paměti. Často jde o pozornost. Mozek si tu informaci jednoduše neuložil dostatečně silně, protože v tu chvíli řešil jiné věci.

Podobně když si nemůžete vybavit jméno známého, ale za pár minut vám „naskočí“, obvykle jde o běžné zpomalení vybavování. S věkem může být přístup k informacím pomalejší, i když samotná informace v paměti stále je.

Co může být běžné zapomínání

Běžné zapomínání má několik typických znaků. Objevuje se občas, většinou má vysvětlitelný kontext a výrazně nenarušuje samostatné fungování člověka.

Za běžné se může považovat například to, že:

• občas zapomenete, kam jste položili brýle, ale dokážete si zpětně vybavit, kde jste byli,

• nemůžete si hned vzpomenout na jméno člověka, ale později si ho vybavíte,

• zapomenete koupit jednu položku z nákupního seznamu,

• přijdete do místnosti a na chvíli nevíte, pro co jste šli,

• potřebujete víc času na naučení nové aplikace, nového zařízení nebo nového postupu,

• spletete si den v týdnu, ale po chvíli se zorientujete,

• občas hledáte slovo, ale dokážete myšlenku dokončit jinak,

• zapomenete na méně důležitou schůzku, pokud jste ji neměli nikde zapsanou.

Důležité je, že člověk si obvykle uvědomuje, že zapomněl. Často ho to mrzí, zasměje se tomu nebo hledá způsob, jak si příště pomoct - poznámkou, kalendářem, upomínkou v telefonu nebo lepším systémem.

Takové zapomínání může být nepříjemné, ale nemusí znamenat nemoc. Často souvisí s přetížením, spánkovým deficitem, stresem, změnou režimu, nedostatkem pohybu, osamělostí nebo prostě tím, že mozek nedostává pravidelně dost kvalitních podnětů.

Kdy už zpozornět

Varovné signály bývají jiné. Nejde jen o to, že člověk něco zapomene. Důležité je, zda se potíže opakují, zhoršují a začínají narušovat běžný život.

Zpozornět je vhodné zejména tehdy, když člověk:

• opakovaně zapomíná nedávné události,

• ptá se na stejnou věc několikrát během krátké doby,

• ztrácí se na známých místech,

• má potíže s činnostmi, které dřív zvládal automaticky,

• nezvládá platby, léky, vaření nebo domluvené schůzky jako dřív,

• nedokáže sledovat děj rozhovoru,

• používá nesprávná slova nebo se v řeči často ztrácí,

• ukládá věci na neobvyklá místa a neumí zpětně projít své kroky,

• obviňuje okolí, že mu věci bere, protože si neumí vysvětlit, kam je položil,

• má výrazné změny nálady, osobnosti nebo chování,

• stahuje se ze společnosti, koníčků nebo aktivit, které měl rád.

Jeden podobný projev ještě nemusí znamenat demenci. Klíčový je vzorec: opakování, zhoršování a dopad na samostatnost.

Jiná situace je také náhlá změna stavu. Pokud se zmatenost, dezorientace, porucha řeči nebo výrazná změna chování objeví náhle, je potřeba rychle řešit situaci s lékařem. Nemusí jít o demenci - příčinou může být infekce, dehydratace, nežádoucí účinky léků, cévní příhoda nebo jiný akutní stav.

Běžné zapomínání vs. varovný signál: konkrétní příklady

Někdy pomůže vidět rozdíl na běžných situacích.

Klíče a peněženka

Běžné zapomínání: Položíte klíče jinam než obvykle, chvíli je hledáte, ale nakonec si vybavíte, že jste přišli domů s nákupem a položili je na kuchyňskou linku.

Varovný signál: Klíče se opakovaně objevují na zcela neobvyklých místech, například v lednici nebo ve skříni s prádlem, a člověk si neumí vybavit, jak se tam dostaly. Může být přesvědčený, že je někdo schoval.

Jména a slova

Běžné zapomínání: Nemůžete si vybavit jméno známého, ale víte, odkud ho znáte, a jméno vám později naskočí.

Varovný signál: Člověk opakovaně nepoznává známé osoby, plete si blízké lidi nebo ztrácí schopnost pojmenovat běžné předměty. Například místo „hodinky“ říká „to na ruce, co ukazuje čas“ a podobné potíže se opakují.

Schůzky a termíny

Běžné zapomínání: Zapomenete na jednu schůzku, protože jste si ji nezapsali nebo jste měli velmi náročný týden.

Varovný signál: Člověk pravidelně zapomíná domluvené návštěvy, lékaře, platby nebo důležité události, i když dřív podobné věci zvládal bez problémů.

Orientace

Běžné zapomínání: Na chvíli si nejste jistí, který je den, ale po pohledu do kalendáře se hned zorientujete.

Varovný signál: Člověk se ztrácí na známých trasách, neví, kde je, jak se tam dostal nebo jak se vrátit domů.

Domácnost a běžné úkoly

Běžné zapomínání: Při vaření zapomenete přidat jednu ingredienci nebo si spletete pořadí kroků v novém receptu.

Varovný signál: Člověk najednou nezvládá uvařit jídlo, které dělal celý život, zapomíná vypínat sporák, neumí dokončit běžný postup nebo se v něm zcela ztratí.

Paměť není jediný ukazatel

Když se mluví o demenci nebo kognitivních potížích, většina lidí si představí hlavně zapomínání. Jenže mozek se může ozývat i jinak.

Varovné mohou být u člověka také změny v:

• plánování - nezvládá rozdělit úkol na kroky,

• úsudku - dělá neobvyklá finanční nebo bezpečnostní rozhodnutí,

• řeči - ztrácí se v rozhovoru, opakuje věty, hledá běžná slova,

• orientaci - neví, jaký je měsíc, kde je nebo co má následovat,

• náladě - je náhle podezřívavý, úzkostný, podrážděný nebo apatický,

• sociálním chování - vyhýbá se lidem, koníčkům a aktivitám,

• péči o sebe - zanedbává hygienu, oblékání, jídlo nebo léky.

Právě změna oproti dřívějšímu stavu je velmi důležitá. Někdo byl celý život roztržitý a hledal věci. To je rozdílné od toho, kdy člověk, který byl vždy pečlivý, najednou nezvládá účty, termíny a základní organizaci dne.

Co všechno může paměť zhoršovat

Ne každé zhoršení paměti znamená demenci. Existuje mnoho faktorů, které mohou paměť, soustředění a mentální výkon dočasně nebo dlouhodobě oslabit.

Patří mezi ně například:

• špatný spánek,

• dlouhodobý stres,

• úzkost nebo deprese,

• osamělost,

• nedostatek pohybu,

• nedostatek tekutin,

• alkohol,

• některé léky nebo jejich kombinace,

• neléčený vysoký krevní tlak,

• cukrovka,

• poruchy sluchu,

• nedostatek některých živin,

• infekce nebo jiné zdravotní potíže.

To je dobrá zpráva v tom smyslu, že část věcí jde ovlivnit. Když se zlepší spánek, přidá pravidelný pohyb, upraví režim, podpoří sociální kontakt a začne se mozek pravidelně trénovat, mnoho lidí pozná rozdíl v energii, soustředění i celkové mentální jistotě.

Podle komise publikované v časopise The Lancet souvisí významná část případů demence s ovlivnitelnými rizikovými faktory v průběhu života. Ve zprávě z roku 2020 komise uvádí 12 takových faktorů, mezi nimi například nižší vzdělání v raném životě, ztrátu sluchu, vysoký krevní tlak, obezitu, kouření, depresi, sociální izolaci, fyzickou neaktivitu, cukrovku nebo znečištění ovzduší. Komise odhaduje, že optimální ovlivnění těchto faktorů by mohlo souviset až s přibližně 40 % případů demence celosvětově.

To neznamená, že jde všemu zabránit. Znamená to ale, že péče o mozek má smysl dávno předtím, než se objeví vážné potíže.

Jednoduchý domácí test pozornosti: tři otázky

Nejde o diagnostiku, ale o orientační pomůcku, při níž mohou pomoci tři otázky:

1.Děje se to častěji než dřív?
Občasné zapomenutí je běžné. Pokud se ale podobné situace množí a okolí si jich začíná všímat, je dobré zpozornět.

2.Zhoršuje se to v čase?
Jednorázové období horší paměti může souviset se stresem, nemocí nebo únavou. Postupné zhoršování bez jasné příčiny je důvod k vyšetření.

3.Ovlivňuje to samostatnost?
Pokud potíže zasahují do vaření, placení, řízení, užívání léků, orientace, hygieny nebo bezpečnosti, nejde už jen o drobné zapomínání.

Pokud odpověď na jednu nebo více otázek zní „ano“, není potřeba panikařit. Je ale vhodné začít si změny všímat systematicky a domluvit konzultaci s lékařem.

Jak změny paměti rozumně sledovat

Mnoho lidí dělá chybu v tom, že si všimne jedné nepříjemné situace a hned se vyděsí. Nebo naopak opakované změny dlouho omlouvá slovy „to je věkem“. Lepší je klidné pozorování.

Zkuste si po dobu několika týdnů zapisovat:

• co se stalo,

• kdy se to stalo,

• zda byl člověk unavený, nemocný nebo ve stresu,

• zda se situace opakuje,

• zda si jí všimlo i okolí,

• jestli měla dopad na bezpečnost nebo samostatnost.

Příklad zápisu může vypadat takto:

• „Maminka se třikrát během jedné hodiny ptala, kdy přijdu.“

• „Tatínek zapomněl zaplatit účet, stalo se to podruhé za dva měsíce.“

• „Manželka se ztratila cestou z obchodu, do kterého chodí běžně.“

• „Děda si nevzpomněl, jak se používá pračka, kterou obsluhoval roky.“

Takový přehled může být velmi užitečný při rozhovoru s praktickým lékařem. Pomůže odlišit neurčitý pocit od konkrétních změn.

Kdy se obrátit na lékaře

Lékaře je vhodné kontaktovat, pokud se potíže s pamětí nebo orientací opakují, zhoršují nebo narušují běžný život. Prvním krokem může být praktický lékař, který zhodnotí celkový stav a případně doporučí další vyšetření.

Vyšetření může pomoci zjistit, zda za potížemi nestojí například:

• porucha štítné žlázy,

• nedostatek vitaminu B12,

• deprese,

• poruchy spánku,

• infekce,

• nežádoucí účinky léků,

• neurologické onemocnění,

• počínající kognitivní porucha.

Čím dřív se příčina řeší, tím lépe. Včasná konzultace neznamená, že člověk automaticky dostane vážnou diagnózu. Znamená jen, že se situace nepodcení.

Okamžitě je potřeba řešit náhlé a výrazné změny, například náhlou zmatenost, poruchu řeči, slabost jedné poloviny těla, prudkou dezorientaci, pád, horečku nebo výraznou změnu vědomí. To jsou situace, které mohou vyžadovat akutní péči.

Jak o zapomínání mluvit s blízkým člověkem

Téma paměti je citlivé. Mnoho lidí se bojí, že když přiznají potíže, ztratí samostatnost, důstojnost nebo kontrolu nad svým životem. Proto je důležité volit slova opatrně.

Nevhodně může znít:

• „Ty už si vůbec nic nepamatuješ.“

• „Tohle už není normální.“

• „Určitě máš demenci.“

• „Musíme tě nechat vyšetřit.“

• „Už ti nemůžeme věřit.“

Lépe fungují věty, které popisují konkrétní situaci a nabízejí podporu:

• „Všiml jsem si, že tě poslední dobou víc unavuje hlídat termíny. Můžeme se na to podívat spolu?“

• „Mám o tebe trochu starost, protože ses dvakrát ptala na stejnou věc. Nechci tě strašit, jen bych rád věděl, jestli je všechno v pořádku.“

• „Možná je to jen únava nebo stres, ale stálo by za to probrat to s doktorem.“

• „Nemusíš na to být sama. Můžeme začít tím, že si uděláme jednoduchý systém poznámek a připomínek.“

Cílem rozhovoru není člověka nachytat, usvědčit nebo přetlačit. Cílem je vytvořit bezpečný prostor, kde se o změnách dá mluvit bez studu.

Co můžete udělat pro mozek už teď

Ať už člověk řeší drobné zapomínání, nebo chce paměť podporovat preventivně, existují kroky, které dávají smysl.

1. Trénujte mozek pravidelně, ne nárazově
Mozku prospívá aktivita, která je přiměřeně náročná. Nestačí jen dělat stále to stejné. Dobré jsou slovní hry, paměťová cvičení, učení nových věcí, práce s příběhy, logické úkoly, trénink pozornosti nebo vybavování detailů.

2. Hýbejte se
Pohyb podporuje prokrvení, náladu, spánek i celkové zdraví. Nemusí jít o sportovní výkon. I pravidelná svižnější chůze může být pro mozek důležitá.

3. Pečujte o spánek
Nedostatek spánku zhoršuje soustředění, paměť i emoční stabilitu. Mozek potřebuje čas na regeneraci a zpracování informací.

4. Udržujte sociální kontakt
Rozhovory, společné aktivity a vztahy přirozeně zapojují paměť, řeč, pozornost i emoce. Osamělost mozku neprospívá.

5. Hlídejte sluch, tlak a celkové zdraví
Neléčené zdravotní potíže mohou mít vliv i na kognici. Ztráta sluchu například snižuje množství podnětů, které mozek dostává, a může zvyšovat izolaci.

6. Vytvořte si chytré návyky
Kalendář, seznamy, pevné místo na klíče, dávkovač léků nebo připomínky v telefonu nejsou známkou slabosti. Jsou to nástroje, které šetří mozku kapacitu.

Kdy nejde o strašení, ale o prevenci

Mnoho lidí se slovům jako demence, porucha paměti nebo kognitivní trénink raději vyhýbá. Jenže vyhýbání nepomáhá. Pomáhá včasná pozornost, klidné pojmenování situace a pravidelná péče.

Stejně jako nečekáte s pohybem až na chvíli, kdy sotva vyjdete schody, neměli byste čekat s péčí o mozek až na okamžik, kdy vám paměť začne výrazně komplikovat život. Mozek se učí, přizpůsobuje a reaguje na podněty celý život. Právě proto má smysl ho zatěžovat rozumně, pravidelně a s radostí.

Zapomínání není ostuda. Není to osobní selhání. A samo o sobě nemusí znamenat vážný problém. Je to ale signál, který stojí za pozornost - zvlášť pokud se opakuje, zhoršuje nebo zasahuje do běžného života.

Rychlý přehled: co je ještě běžné a co už řešit

Spíše běžné:

• občas zapomenout jméno a později si vzpomenout,

• hledat věci, ale dokázat si vybavit své kroky,

• potřebovat víc času na nové technologie,

• zapomenout drobnost při velkém stresu,

• mít horší soustředění po špatném spánku.

Raději řešit:

• opakovaně se ptát na stejné věci,

• zapomínat nedávné události,

• ztrácet se na známých místech,

• nezvládat běžné domácí nebo finanční úkoly,

• dávat věci na neobvyklá místa,

• mít výrazné změny nálady nebo chování,

• ztrácet schopnost sledovat rozhovor,

• postupně omezovat koníčky a sociální kontakt kvůli nejistotě.

Pokud si nejste jistí, je lepší udělat jeden klidný krok navíc než dlouho čekat. Zapsat si konkrétní situace, promluvit si s blízkým člověkem a poradit se s lékaře, to jsou způsoby, jak nabýt úlevu, jasnější odpovědi i praktické řešení.

Externí odborné zdroje k tématu

Pro další čtení a ověření doporučujeme tyto zdroje:

• The Lancet Commission: Dementia prevention, intervention, and care - 2020 report
  Přehled ovlivnitelných rizikových faktorů demence a významu prevence v průběhu života.
  https://www.thelancet.com/commissions/dementia2020

• National Institute on Aging: Memory Problems, Forgetfulness, and Aging
  Srozumitelný přehled rozdílů mezi běžným zapomínáním a příznaky, které je vhodné konzultovat.
  https://www.nia.nih.gov/health/memory-loss-and-forgetfulness/memory-problems-forgetfulness-and-aging

• Alzheimer’s Association: 10 Early Signs and Symptoms of Alzheimer’s and Dementia
  Praktický seznam časných varovných příznaků Alzheimerovy choroby a demence.
  https://www.alz.org/alzheimers-dementia/10_signs

Vyzkoušejte Brainmondo

Pokud chcete pro svou paměť něco udělat už teď, vyzkoušejte Brainmondo. Je to užitečná posilovna pro každý mozek - praktický systém, který pomáhá pravidelně trénovat paměť, pozornost a mentální pružnost. Brainmondo je zároveň perfektní systém pro zpomalování zapomínání: nečeká, až začne být problém velký, ale pomáhá budovat návyk péče o mozek krok za krokem.

Vyzkoušejte si aplikací – začněte stažením zde.