Jak zpomalit stárnutí mozku: 3 návyky, které se vyplatí zařadit do života

Mozek stárne stejně jako zbytek těla. Dobrá zpráva ale je, že jeho kondici můžeme do určité míry ovlivnit. Nejde o zázračný recept, který by dokázal stoprocentně zabránit Alzheimerově chorobě nebo demenci. Výzkumy ale ukazují, že některé běžné aktivity mohou pomáhat posilovat paměť, myšlení i takzvanou kognitivní rezervu — tedy schopnost mozku lépe kompenzovat změny spojené se stárnutím.

Podle odborníků není nutné převrátit život naruby. Často stačí malé, pravidelné kroky: více používat orientaci v prostoru, zůstat společensky aktivní a učit se nové věci.

Psycholog Alan Gow ze skotské Heriot-Watt University pro BBC upozornil, že v každém věku existují věci, které můžeme dělat častěji — a které mohou naše myšlení alespoň částečně posílit.

Tady jsou tři oblasti, které mozku prospívají nejvíce.

1. Trénujte prostorovou orientaci

Jednou z částí mozku, která hraje důležitou roli při orientaci v prostoru, je hipokampus. Ten se nachází ve spánkovém laloku a je zásadní pro paměť, učení i prostorovou navigaci. Zároveň patří mezi oblasti, které bývají při Alzheimerově chorobě postiženy velmi brzy — někdy ještě roky předtím, než se objeví první příznaky.

Právě proto odborníci upozorňují na význam aktivit, které prostorovou orientaci přirozeně procvičují.

Zajímavým příkladem jsou řidiči taxíků nebo sanitek. Ti při své práci intenzivně využívají paměť, orientaci v mapě města a schopnost plánovat trasu. Studie ukázaly, že například londýnští taxikáři, kteří se museli naučit rozsáhlou síť ulic bez spoléhání na navigaci, měli zvětšený hipokampus.

Neznamená to, že se člověk musí stát taxikářem. Mozek lze trénovat i běžnějšími způsoby:

• zkuste občas dojít na známé místo jinou cestou,

• při procházce se méně spoléhejte na mobilní navigaci,

• učte se orientovat podle mapy,

• vyrazte na výlet do nového prostředí,

• zkuste orientační běh nebo turistiku,

• s dětmi stavte ze stavebnic, kostek nebo puzzle,

• trénujte s chytrou aplikací Brainmondo.

Důležité je mozek vystavovat situacím, ve kterých musí přemýšlet, plánovat a vytvářet si „mentální mapu“ prostoru.

Zlepšení prostorové orientace sice není zárukou, že se člověk Alzheimerově chorobě vyhne, může ale přispět k posílení mozkové rezervy. Ta může nástup potíží oddálit nebo zmírnit jejich dopad.

2. Udržujte sociální kontakty

Mozek není jen orgán pro přemýšlení. Je také silně propojený s emocemi, vztahy a každodenní komunikací. Právě společenský život se podle výzkumů ukazuje jako jeden z důležitých faktorů, které mohou souviset s nižším rizikem demence.

Rozsáhlé studie naznačují, že lidé, kteří jsou ve středním a vyšším věku společensky aktivnější, mohou mít výrazně nižší riziko rozvoje demence. Jiný výzkum ukázal, že u méně společensky aktivních seniorů se demence objevovala v průměru dříve než u těch, kteří si pravidelně udržovali kontakty s ostatními.

Proč sociální život mozku pomáhá?

Protože při rozhovoru, naslouchání, vzpomínání, argumentaci nebo společném plánování mozek pracuje na mnoha úrovních najednou. Zapojuje paměť, pozornost, řeč, emoce i schopnost reagovat na druhé.

Společenské vazby navíc mohou snižovat stres. A právě chronický stres bývá spojován s negativními změnami v mozku, včetně úbytku neuronů v hipokampu.

Mozku prospívá například:

• pravidelné setkávání s rodinou nebo přáteli,

• telefonát místo krátké zprávy,

• společné procházky,

• účast v kurzech, klubech nebo komunitních aktivitách,

• dobrovolnictví,

• hraní společenských her,

• diskuse o knihách, filmech nebo aktuálním dění.

Nejde o to mít co nejvíce známých. Důležitější je pravidelnost, opravdový kontakt a pocit, že člověk někam patří.

3. Učte se nové věci po celý život

Mozek má pozoruhodnou schopnost měnit se a přizpůsobovat. Říká se jí neuroplasticita. Díky ní se mohou vytvářet nová nervová spojení a posilovat ta stávající, a to i ve vysokém věku. Právě proto má celoživotní učení tak velký význam.

Výzkumy dlouhodobě ukazují, že lidé s vyšší úrovní vzdělání nebo ti, kteří se i v dospělosti učí nové věci, mívají nižší riziko kognitivního úpadku. Neznamená to, že každý musí studovat vysokou školu. Mozek potřebuje hlavně výzvy, novost a pravidelné zapojení.

Učení může mít mnoho podob:

• čtení knih a následná diskuse o nich,

• studium cizího jazyka,

• hra na hudební nástroj,

• kurz vaření, kreslení nebo fotografie,

• luštění náročnějších hádanek,

• práce na zahradě,

• učení se novým technologiím,

• návštěvy přednášek,

• psaní deníku nebo vlastních vzpomínek.

Důležité je, aby aktivita nebyla úplně automatická. Mozek se nejvíce rozvíjí tehdy, když musí řešit něco nového, hledat souvislosti a překonávat mírnou nejistotu.

Neurolog Dennis Chan z University College London upozorňuje, že právě schopnost mozku vytvářet nové nervové buňky a spojení může hrát roli v odolnosti vůči Alzheimerově chorobě. Jinými slovy: čím více mozek používáme, tím větší rezervu si můžeme vytvářet.

Co z toho plyne?

Stárnutí mozku nelze úplně zastavit. Můžeme ale ovlivnit, v jaké kondici bude. Nejlepší výsledky pravděpodobně nepřinese jedna zázračná aktivita, ale kombinace více návyků.

Mozku prospívá, když:

• se hýbeme a poznáváme nové prostředí,

• zůstáváme v kontaktu s lidmi,

• učíme se nové věci,

• zvládáme stres,

• dáváme mozku pravidelné, ale přiměřené výzvy.

Dobrá zpráva je, že začít se dá kdykoliv. Nemusíte měnit celý život. Stačí si vybrat jednu malou věc: jít jinou cestou domů, zavolat někomu blízkému, přihlásit se na kurz nebo si přečíst knihu a probrat ji s někým dalším.

Mozek má rád aktivitu, pestrost a kontakt s okolním světem. A právě tyto jednoduché návyky mohou rozhodnout o tom, jak dobře nám bude sloužit i ve vyšším věku.