Rutina mozku nesvědčí.

Proč trénovat paměť: aby mozek nezlenivěl a vydržel co nejdéle v kondici

Když se řekne péče o zdraví, většina lidí si představí pohyb, kvalitní jídlo a dostatek spánku. Na mozek se ale často zapomíná. Přitom právě on řídí všechno, co během dne děláme - od soustředění v práci přes rozhodování až po schopnost vybavit si, co jsme komu slíbili.

Dobrá zpráva je, že paměť a další poznávací funkce se dají trénovat. A není to jen téma pro seniory. S péčí o mozek má smysl začít mnohem dřív, ideálně ve chvíli, kdy si ještě žádné větší potíže nepřipouštíme.

Mozek stárne nenápadně

Vývoj mozku se uzavírá přibližně kolem 25. roku života. Od té doby jeho výkonnost přirozeně pomalu klesá. Dlouho si toho člověk skoro nevšimne. Jen občas nemůže najít správné slovo, vzpomenout si na jméno nebo zapomene, co mu někdo říkal včera večer.

Ve čtyřiceti to bývá spíš nepříjemnost. V šedesáti už z toho mívá řada lidí obavy.

Jenže ne každé zapomínání je problém. Dnešní život je rychlý, přetížený a plný podnětů. Mozek si přirozeně vybírá, co pustí dál a co ne. To, že si zapisujeme úkoly do kalendáře nebo používáme připomínky v mobilu, ještě neznamená, že s námi není něco v pořádku. Znamená to hlavně to, že žijeme v době, kdy je informací jednoduše příliš.

Proč má smysl paměť trénovat

Trénování paměti není jen o tom, aby si člověk pamatoval nákupní seznam bez papírku.

Jeho hlavní přínos je mnohem větší: pomáhá budovat takzvanou rezervní mozkovou kapacitu. Jinými slovy, mozek si vytváří „zásobu“, ze které může čerpat později - třeba ve vyšším věku, po nemoci, po úrazu nebo při počínajících potížích s kognicí.

Právě to je jeden z důvodů, proč dává smysl začít včas. Nečekat, až se objeví problém, ale posilovat mozek průběžně, podobně jako posilujeme svaly.

Co paměti škodí

Velkým tématem dneška je pohodlí. Navigace nás dovede všude, telefon za nás hlídá termíny, kontakty i úkoly. Je to praktické, ale zároveň tím mozku často bereme práci.

Když všechno delegujeme na technologie, mozek nemusí tolik zapojovat orientaci, pozornost ani aktivní vybavování. Nejde o to digitální nástroje zavrhnout. Jde o to nepřestat používat vlastní hlavu.

Rozumný přístup je kombinace obojího:

• ·technologie si nechat jako pomocníka,

• ·ale nenechat je převzít všechno.

A právě tady mají místo i moderní chytré nástroje, které mozek nepřebírají, ale naopak povzbuzují. Dobrým příkladem jsou aplikace zaměřené na trénink paměti a pozornosti, například Brainmondo. Pokud jsou používané aktivně a smysluplně, mohou být užitečným doplňkem každodenní mentální hygieny - zvlášť pro lidi, kteří chtějí mozek procvičovat pravidelně, ale potřebují mít cvičení po ruce kdykoli během dne.

Co opravdu pomáhá: překvapivě obyčejné věci

Mozek nemá rád rutinu. Jakmile děláme všechno stále stejně, přepíná na autopilota. A právě to je chvíle, kdy se příliš nerozvíjí.

Proto pomáhá dělat běžné věci jinak:

• ·čistit si zuby druhou rukou,

• ·zapnout si knoflíky nedominantní rukou,

• ·podepsat se levou rukou, pokud jste pravák,

• ·změnit trasu do práce,

• ·zkusit se po bytě orientovat bez rozsvícení,

• ·přeskupit doma některé běžné věci, aby člověk nemohl fungovat čistě automaticky.

Zní to jako maličkosti, ale právě ty mozek aktivují. Nutí ho vytvářet nové spoje a vystupovat ze zajetých kolejí.

Nejlepší prevence? Pohyb

Možná překvapivě neplatí, že nejlepší obranou proti úbytku kognitivních funkcí jsou jen křížovky nebo sudoku. Ještě větší význam má pohyb.

Pravidelná chůze, ideálně každý den, pomáhá mozku velmi výrazně. Důvod je jednoduchý: lepší prokrvení, více kyslíku, lepší kondice celého organismu. Mozek zkrátka funguje lépe, když se hýbeme.

Vedle pohybu dává smysl myslet i na:

• dostatek spánku,

• sociální kontakt,

• pestrou mentální aktivitu,

• a kvalitní jídelníček.

Z potravin se často zmiňují například omega-3 mastné kyseliny nebo borůvky, které jsou s mozkem spojovány velmi často. Samy o sobě zázrak neudělají, ale jako součást zdravého životního stylu dávají smysl.

Mozkový jogging versus trénování paměti

Tyhle dva pojmy se často zaměňují, ale není to totéž.

Mozkový jogging je všechno, co si člověk dělá sám:

• křížovky,

• sudoku,

• rébusy,

• logické úlohy,

• jednoduché paměťové hry.

Je to dobrý začátek. Člověk se zabaví a mozek dostane určitý podnět.

Trénování paměti je ale cílenější. Vede ho trenér nebo lektor a pracuje se při něm systematicky. Účastník se učí konkrétní techniky, jak si informace lépe ukládat a vybavovat. Typicky jde o mnemotechniky - tedy chytré postupy, které usnadňují zapamatování i zdánlivě složitých věcí.

Díky tomu si člověk může zapamatovat víc, než by čekal:

• seznamy,

• pořadí,

• data,

• jména,

• čísla,

• nebo třeba složitější souvislosti.

A hlavně: zažije úspěch. To je důležité, protože právě pozitivní zkušenost vrací lidem důvěru v jejich vlastní paměť.

Jaké jsou možnosti trénování paměti

Možností je dnes víc než dřív. A to je dobře, protože každému vyhovuje něco jiného.

Fungovat může například:

• samostatný domácí trénink pomocí úkolů a her,

• pravidelné návštěvy kurzů trénování paměti,

• skupinové lekce pro seniory i dospělé,

• mezigenerační aktivity, kde se propojují prarodiče a vnoučata,

• digitální cvičení v mobilu nebo na tabletu.

Právě digitální forma může být pro mnoho lidí nejpraktičtější. Když je dobře navržená, není to pasivní „koukání do mobilu“, ale aktivní trénink. Aplikace jako Brainmondo mohou být užitečné hlavně tím, že dělají z procvičování paměti snadno dostupný návyk. Místo bezcílného scrollování člověk věnuje pár minut denně cvičení, které ho nutí přemýšlet, soustředit se a aktivně zapojit mozek.

Trénink paměti není jen o výkonu, ale i o kvalitě života

Když člověk trénuje paměť, nejde jen o to, aby si vybavil telefonní číslo nebo datum schůzky. Jde také o sebevědomí, samostatnost a pocit, že má věci pod kontrolou.

To je důležité v každém věku. U starších lidí navíc hraje velkou roli i sociální rozměr. Kurzy a skupinová setkání nejsou jen mentální cvičení, ale i příležitost potkávat se s ostatními. A právě osamělost patří mezi významné rizikové faktory zhoršování kognitivních funkcí.

Mozek prospívá, když:

• se hýbeme,

• učíme se nové věci,

• mluvíme s lidmi,

• vystupujeme z rutiny,

• a nerezignujeme na aktivní život.

Jak začít hned teď

Nemusíte převracet život naruby. Stačí začít malými kroky:

• běžte dnes jinou cestou,

• zkuste si zapamatovat jedno telefonní číslo,

• přečtěte si něco nového a řekněte to vlastními slovy někomu dalšímu,

• použijte levou ruku tam, kde běžně používáte pravou,

• dejte si každý den krátký mentální trénink,

• a pokud vám vyhovují digitální pomocníci, sáhněte po nástroji, který mozek aktivně zapojuje, ne jen zabavuje - například Brainmondo.

Právě pravidelnost je důležitější než dokonalost. Pět až deset minut denně udělá víc než velké odhodlání jednou za měsíc.

Závěr

Mozek potřebuje péči stejně jako tělo. Čím dřív to člověk přijme, tím lépe pro sebe udělá. Trénování paměti není výstřelek ani aktivita jen pro seniory. Je to praktický způsob, jak si udržet bystrost, samostatnost a lepší kvalitu života.

Ať už zvolíte chůzi, kurzy, mnemotechniky, společenské aktivity nebo moderní digitální nástroje jako Brainmondo, důležité je jediné: nenechat mozek zahálet.